LONDÝN – Nový výzkum přiměje vědce měnit hodnoty stáří historických objektů a tím i událostí. Stáří Země se však měnit nebude. Alespoň zatím ne.
Metod k rádio-ezotopovému určení času není zase tak mnoho. Navíc umožňují tyto metody velmi nedokonale určovat stáří objektů, pokud jde o miliony či miliardy let. Jednou z nejpopulárnějších metod takového zjišťování stáří je urano-olověná metoda. Ta je výjimečná tím, že roku 1953 určil s její pomocí stáří Země Cler Cameron Patterson, geolog z university v Chicagu.
Tím překvapivější je fakt, že se vědci domáhají revize této metody, která změní od základu řadu klíčových geologických událostí.
Za všechno mohou izotopy
Co tedy přimělo americké a britské vědce pod vedením Johna Heise k takovému požadavku v nové práci, uveřejněné v prestižním odborném časopise Science. Všimli si, že při srovnání práce dvou izotopových hodin uvnitř vzorků, geologové využívají vzájemný poměr izotopů Uranu 238U a 235U, který se rovná 137,88. Během výzkumu tohoto týmu se ukázalo, že systematické výzkumy v tomto směru vlastně neprobíhaly, a samotné výsledné číslo je výsledkem spíše dohody mezi různými skupinami geologů.
Podle formování horniny – například u zirkonu, se začínají zmíněné izotopy uranu rozpadat. Po celé sérii transformací se začínají izotopy uranu, které jsou uvnitř horniny, měnit na olovo (207 a 206). A právě vyhodnocením poměru mezi izotopy uranu a olova se stanovuje stáří horniny.
Vědci souhlasí – revize je nezbytná
Nový návrh byl přijat mnohými odborníky velmi kladně. Geochronolog z kalifornské university, James Mettinson, řekl například pro Nauture News, že „lidé pracující v této oblasti najdou mnoho zajímavého v této nové práci“. Dodal také, že výsledky těchto výzkumů budou užitečné pro kalibrování výsledků různých měření.
Sami vědci ovšem upozorňují, že revizí se mohou posunout údaje o stáří objektů někdy o statisíce či dokonce miliony let. Teoreticky to povede k revizi zeměpisně-časové škály událostí.
Jediné, o čem jsou vědci přesvědčeni – stáří planety Země se revidovat nebude. Souvisí to s tím, že její stáří bylo potvrzeno dalšími, nezávislými výzkumy.
Stáří naší planety zůstane nezměněno
Není bez zajímavosti, že zároveň se objevil názor, že bude třeba revidovat i jiná radiometrická metoda. Michael Pol z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě zjistil, že poločas rozpadu Samaria 146, jehož se využívá u Samarium-Neodymové metody ke zjištění stáří objektů, může být o 30 procent kratší, než se původně předpokládalo – „pouhých“ 68 milionů let.
Všechny tyto výzkumy dokazují, že mnohé zásadní výsledky v geochronologii, budou muset být přezkoumány a revidovány. To, může na druhou stranu mnoho dalších témat pro výzkum v dalších vědních oborech.
Zdroj fotografie: Lenta.ru
Tak tak hluboký odborník zase nejsem :). Ale díky za zajímavou informaci.
Kromě izotopu 146 se také, zejména v medicíně, používá samarium 153.