LIDICE – Rok 2012 je rokem významným z hlediska naší moderní historie. Letos si připomínáme 70. výročí heydrichiády a jejích následků pro obyvatele Protektorátu. K nejtragičtějším událostem nesporně patřilo vypálení obce Lidice 10. června 1942, vypálení osady Ležáky 24. června 1942, ale i dalších vesnic, jako Javoříčko a další.
Pietního aktu k 70.výročí vyhlazení Lidic se v neděli 10.června v Lidicích ve středočeském kraji zúčastnila většina českých ústavních činitelů mezi nimiž byli předseda vlády Petr Nečas, předsedkyně poslanecké sněmovy Miroslava Němcová, místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, ministryně kultury Alena Hanáková, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, kardinál Dominik Duka, ale i Veronika Kellerová (starostka Lidic), Dan Jiránek (primátor Kladna) a řada dalších významných osobností.
Vzhledem k mezinárodnímu významu této události byli přítomni i velvyslanci z různých zemí světa (např.z Argentiny, Dánska, Bosny a Hercegoviny, Kanady, USA, Velké Británie, Ruska, Číny atd.)
Německý prezident označil německé řádění za teroristický čin
K lidickým událostem se vyjádřil i prezident Spolkové republiky Německo Joachim Gauck. Ve svém dopise českému prezidentovi Václavu Klausovi z 8.června 2012 napsal, že za Lidice cítí stud a německé řádění označil za teroristický čin.
„Myšlenka na opovrženíhodné teroristické činy z Lidic a Ležáků mne naplňuje hlubokým zármutkem a studem. Německo je si vědomo své historické odpovědnosti. Proto musí být nejvyšším přikázáním veškerého politického jednání zabránit opakování války a teroru,“ zmínil se Gauck. Je si vědom toho, že hrůzy druhé světové války, které vyšly z Německa, zanechaly hluboké rány. „Chtěl bych ujistit Vás i český národ, že bolest nad oběťmi sdílíme a že soucítíme s přeživšími, z nichž někteří ještě jsou mezi námi,“ uvedl německý prezident.
Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) poděkovala německému prezidentovi Joachimu Gauckovi za dopis, ve kterém se za lidické události omluvil. „Je to podání ruky. Vzkaz, který je v dnešním znejistělém světě velmi potřebný,“ uvedla Němcová. Připomněla také selhání intelektuálních elit předválečného Německa, které se k nacistům většinově přidali a usnadnili argumentaci nacistů k vyvražďování jiných ras a národů.
Lidice světu ukázaly německé zvěrstvo ještě před pravdou o koncentračních táborech, řekl Nečas
Premiér Petr Nečas (ODS) ve svém projevu řekl, že události v Lidicích světu otevřeli oči nad německým zvěrstvem dávno předtím, než objevil pravdu o hrůzách koncentračních táborů. „Pod dojmem lidické tragédie uznaly vlády Anglie a Francie Mnichovskou dohodu za neplatnou,“ dodal Nečas.
Význam Lidic v souvislosti a upozornění na problémy současného světa vyzdvihla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), která v zastoupení přečetla projev Milana Štecha (předsedy horní komory parlamentu, ČSSD), který se z vážných rodinných důvodů nemohl pietní akce zúčastnit.
„Nešlo jen o vypálení jedné vesnice, ale o politický akt, vyšší zájem,“ uvedla Gajdůšková. „Z vypálené vesnice se stalo dějinné varování. Až sem může dojít národní nacionalismus a extremismus. Odpovědí je sjednocená Evropa. Evropská integrace čerpá svoji přitažlivost ze svého morálního hlediska. Mírová Evropa je také odkaz Lidických žen, mužů a dětí,“ dodala Gajdůšková.
Společnou modlitbu za 340 lidických občanů, kteří se stali oběťmi nacistického vraždění, přednesl pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. „Víme, že Lidice probudili svědomí mnoha lidí a vyburcovali je k zapásu se zlem. Měli by tak pokračovat i dnes“.
Zazněla i vzpomínka na lidického faráře
Ten také připomněl statečnou roli lidického faráře Josefa Štemberka, který lidické muže připravoval na smrt. Farář podle některých zdrojů dostal v Lidicích nabídku milosti, kterou odmítl s tím, že chce sdílet osud ostatních.
Následující řečník Jaroslav Vodička, předseda ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu, dokonce kardinála Duku vyzval k tomu, aby zahájil kroky k farářově blahořečení a vyzval ústavní činitele o podporu udělení státního vyznamenání in memoriam autorce sousoší 82 lidických dětí v Lidickém památníku Marii Uchytilové.
„Je třeba si připomenout nevinné oběti, a přát si, aby se to již nikdy neopakovalo,“ varoval historik FF UK Petr Koura. Upozornil i na závažnost a poučení z dějinných událostí pro současnou i budoucí generaci. Zároveň upozornil na význam důsledků páchání válečných zločinů na lidech v souvislosti s tím, že spousta lidí nebyla potrestána.
Na vyhlazení Lidic měl velký podíl i nacistický důstojník Max Rostock, působící v Kladně jako velitel generální štábu Sicherheitsdienst. Rostock po druhé světové válce patřil do skupiny mezinárodně hledaných válečných zločinců. Původně odsouzený na doživotí byl ale v roce 1953 propuštěn tehdejším prezidentem A.Zápotockým jako agent spolupracující s STB, vypovězen do Německa se Rostock poté odmlčel a spokojeně se dožil až roku 1986. (pozn.autorky).
Sdílet