KOMENTÁŘ – Kolem roku 2000 jsem zvažovala zavedení tzv.zdravotní knížky v papírové podobě, která by byla obdobným informačním nástrojem pro nemocného, jaký existuje u každého právě narozeného občánka. Zároveň by posloužila i v důležitých životních situacích, jimž by se člověk jinak velmi rád vyhnul, ve chvílích ohroženého zdraví.
Knížka měla sloužit hlavně pro přehled o užívaných lécích v chronologickém pořádku. Byly by v ní uvedené i důležité údaje, tj. závažná onemocnění, operace, úrazy, případné alergické reakce, vyšetřená krevní skupina, údaje o očkování, jméno praktického lékaře apod.
Jaké bylo moje překvapení, když jsem tehdy obdržela oznamovací leták, že kolegové z parlamentu – MUDr.Milan Cabrnoch a MUDr. Miroslav Ouzký – chtějí zavést elektronickou evidenci zdravotních údajů, jakýsi ambulantní chorobopis. Tehdy jsem jejich nápad považovala za pokrokovější, vyhovující zahájení „století elektronické komunikace“…
Papírová knížka byla pro všechny, elektronická jen pro VZP
Ráda jsem přijala jejich spolupracovníky v době, kdy jsem působila jako ministryně zdravotnictví ( 2004-2005), kteří projevili zájem o můj nápad. Tehdy uspořádali průzkum veřejného mínění o obou našich alternativách. Z toho vyplynulo, že mladší lidé by volili raději elektronickou evidenci, starší občané by požadovali raději knížku papírovou.
Tehdy se ještě v plné síle nevyjevil základní rozdíl mezi oběma způsoby přenosu informací. Elektronická komunikace by sloužila především lékařům, neboť by obsahovala i řadu jiných údajů, které by nemocný ani nemusel nebo nechtěl vědět. Tento projekt po dvoumiliardové investici však byl zastaven.
Čtěte také:
Cabrnoch: Žádný kapitál z IZIP neunikal
Software pro IZIP, …….., a další vyhozené peníze
Papírová knížka by byla přímo ve vlastnictví nemocného, něco jako „zdravotnická občanka“, a nemocný by ji předkládal při každé návštěvě u kteréhokoliv ošetřujícího lékaře. Bylo by v jeho zájmu, aby každý lékař, kterého právě navštívil, byl informován o dosud užívaných léčivech a celkové anamnéze (Anamnéza – soubor údajů o prodělaných nemocech pacienta, jeho rodičů a sourozenců, o subjektivních potížích a sociálních a ekologických podmínkách nemocného, o předchorobí.)
Proti elektronické verzi je Úřad na ochranu osobních údajů
Elektronická verze by však nabyla správného významu teprve poté, co by byla všechna zdravotnická zařízení do systému zapojena. Tento cíl se však dodnes nepodařilo naplnit, neboť uzákonění této povinnosti se zatím nekoná. Námitkou bylo a dosud je zejména nebezpečí úniku citlivých informací. Úřad pro ochranu osobních údajů tuto myšlenku, tj. uzákonění takové povinnosti, tehdy takřka absolutně vylučoval. To byl také důvod, proč řada lékařů není nucena vlastnit počítač a mít napojení na internet.
Naproti tomu nebylo námitek proti zavedení papírové knížky, která je založena na jiných principech. Únik informací by způsobil nemocný sám, pokud by knížku ztratil anebo ji svěřil někomu nepovolanému. Takže takovou „knížku“ by bylo možné zavést tzv. „od pondělka“….
Špatná medikace je v pořadí čtvrtou příčinou smrti
Tak tedy : zavedení papírové knížky je nadále mým úmyslem, a to hlavně pro seniory, kteří častěji lékaře navštěvují, většinou pro chronické neduhy. Právě u nich je mimořádně důležité, jakou kombinaci léků užívají. Lékař musí být naprosto přesně informován zda předepsáním dalšího léku nevzniká riziko například nahromadění nežádoucích účinků. Vždyť údaje světových statistik o tom, že nevhodné podávání a kombinace léků jsou v pořadí čtvrtou příčinou smrti, jsou velmi alarmující.
V neposlední řadě je třeba zvažovat i hledisko ekonomické, kdy dle zkušeností menší zdravotní pojišťovny na Slovensku, došlo při písemné evidenci užívaných léků k úspoře třetiny nákladů na léky za roční časové období. V našich podmínkách to představuje nejen úsporu financí z veřejného zdravotního pojištění, ale i z kapsy nemocného. A přitom se jedná do šesti preparátů denně o „léčbu“, zatímco překročení této hranice často představuje „otravu“.
Při práci záchranky uspoří vzácné minuty ve prospěch nemocného
A pak je tu ještě okamžik, o který určitě nikdo z nás nestojí. Houkačka, oranžové kombinézy a lidi ze záchranky, kteří bojují o každou vteřinu. Zejména, když je člověk v bezvědomí. Místo toho, aby ztráceli čas zjišťováním, jaké léky zraněný člověk bere, stačí jediný pohled do zdravotní knížky, aby léky, které mají člověku zachránit život, mu nemohly uškodit. Například v důsledku alergie na podaný preparát.
Tento počin nikterak nevylučuje, aby byly odstraňovány překážky v zavádění elektronické komunikace. Uplynulo 12 let a zatím se to nepodařilo plošně zavést, neboť daný zákon dosud neexistuje. Bůhví, kdy se to podaří ! Zatím může sloužit papírová knížka všem těm, kteří o ni budou mít zájem. Ušetříme jak finance, tak především samotného nemocného. A o to jde především.
Sdílet