Politická inventura. Bude výsledkem eutanazie?

PRAHA – Nedávno byla zakončena dvouletá etapa po posledních parlamentních volbách a znovu máme, už poněkolikáté, vidinu pádu současné koaliční pravicové vlády. Její dosavadní kroky v rámci tzv. transformace lze jednoznačně opatřit nálepkou „ŠKRTY“. Nebo snad eutanazie?

Je pochopitelné, že rozumný hospodář se někdy bez škrtů neobejde, ale nesmí být uplatňovány plošně. Nejhorší je však skutečnost, že vládou prosazovaná sociálně-zdravotní a daňová reforma postihuje ty nejzranitelnější a nejpotřebnější skupiny obyvatel: zdravotně postižené všech věkových kategorií, seniory a rodiny s dětmi.

Se škrty a s omezeními se naproti tomu šetřilo u lidí nejbohatších. Z toho pak vyplývá nejškodlivější pocit v životě lidském: nespravedlnost a z ní pramenící společenská frustrace, ohrožování sociálního smíru a sílícího strachu z extrémistických aktivit.

Počet sebevražd stoupá, ale zdá se, že to nikomu nevadí

Některá opatření ze strany současné vlády představují de facto nepřímou eutanázii. Vzrůstá počet dokonaných sebevražd, a to s převahou mužů po padesáti letech věku. To představuje zcela odlišnou statistiku ve srovnání se situací poslední čtvrtiny XX. století. Tam převládaly mladé ženy a často šlo jen o demonstrativní pokusy o sebevraždu. Důvodem byly zpravidla nepříznivé partnerské vztahy.

V současné době jde však zřejmě o dopady nezaměstnanosti, narůstajícího procenta občanů v kategorii „chudoba“, skokové zdražování potravin, léků, omezování dostupnosti zdravotní péče, zdražování dopravy, nájemného…atd.,atd. Objevují se i různé panické reakce až davové psychózy, které jsou z velké míry podmíněny vylíčenými nepřízněmi, etnickými nesváry a nezdůvodněným násilím.

K tomu všemu přistupuje nespokojenost s politikou a morálkou současné vlády, což má i vliv na filozofii a kvalitu předkládaných zákonů. Problematickým se stává i jejich projednávání a přijímání. Zásluhou různých afér a skandálů ve vyšších patrech společnosti, prokluzují pak různé protimluvy až nesmysly, jejichž korekce vyžaduje další úsilí a čas.

Za nepřímou eutanazií se může hladce schovat přímá

Jen mám strach, aby v této neklidné atmosféře neuniklo náležité pozornosti možné předložení zákona o skutečné, přímé eutanázii. Její existence západněji od nás je již v některých zemích EU legalizována.

Nedávno byla v Haagu „vylepšena“ eutanázie tím, že se realizuje v domácích podmínkách, tedy ambulantně! V naší, morálně narušené společnosti, kde se ujal individualismus a sobectví, především u těch bohatších a méně problémových skupin obyvatel, si podobnou praxi skutečně nedovedu v reálu představit. Jednoznačně ji proto odmítám.

Eutanazie? Proč ne? Vyřeší to důchodovou reformu

Ještě děsivější je skutečnost, že podle myšlení některých politiků by „usnadnila“ důchodovou reformu a zkorigovala nedostatek financí ve veřejném zdravotním pojištění. To už začíníá vyznívat doslova děsivě. Kam jsme se to dostali za takřka 23 let po sametové revoluci?! To se chceme nazývat moderní civilizovanou společností? Nepodobá se to spíše situaci na dějinné spirále, která se formovala v druhé polovině třicátých let XX. století?

V našem globalizovaném světě nelze nikam uniknout. Racionálním řešením je pouze plné procitnutí a revitalizace humánních přístupů při zdravém rozumu. Dokud je ještě čas…snad.

Milada Emmerová je poslankyní ČSSD a kandidátkou do Senátu za Rokycansko.