PRAHA – Významné výročí české státnosti, zakotvené ve Zlaté bule Sicilské, svátek patrona země české, to vše nabádá k zamyšlení nad naší současnou státností a kam jsme dospěli od dob hrdých Přemyslovců. Známý politolog profesor Oskar Krejčí, ohodnotil některé aspekty vývoje české státnosti.
Slavíme 800 let české státnosti dané Zlatou bulou Sicilskou. Myslíte, že by se tehdejším zakladatelům zamlouvalo dnešní uspořádání, dnešní stav země?
Každé státnosti dávají tvar tři faktory: obyvatelovo, území a suverenita. Otázku obyvatelstva v případě české státnosti vyřešil příchod Slovanů – tedy alespoň v zásadě vyřešil. Hranice zemí Koruny české vymezila zlatá bula Karla IV. No a suverenitu ve smyslu státnické svobody a nezávislosti přinesla de jure právě Zlatá bula Sicilská. Podle některých autorů tuto suverenitu si česká státnost uchovala i po Bílé hoře, kdy jejím nositelem zůstaly zemské sněmy. Přišli jsme o její právní podobu snad jen v dobách nacistické okupace.
Suverenita v klasickém pojetí se v procesech globalizace a integrace mění. U malých států je přirozeně rozleptávána – například tím, že Česko není jediným zdrojem práva, platném na našem území. Druhým rozměrem suverenity by měla být nezávislá zahraniční politika. Kdo viděl prohlášení ministra zahraničních věcí minulý týden, podle něhož Česko vyšle protichemickou jednotku do Sýrie, tedy proti vládě státu, s nímž má diplomatické styky, viděl, že zahraniční politika se v rukou některých státníků změnila na servilní podlézání Velkému bratrovi. Suverenita znamená odpovědné vymezení národních zájmů. Proto jsem přesvědčen, že hrdým Přemyslovcům, kteří sahali po císařské koruně, by se dnešní stav, rozhodně nelíbil.
Chová se podle Vás vláda státnicky – ať už pokud jde o její úsilí setrvat ve vládních křeslech za každou cenu, nebo o církevní restituce či personální šachy – například kauzy policejní prezident Lessy nebo ministr Pospíšil?
Česká politika se už řadu let propadá do provinčnosti. Velká politika, která je spojena právě se suverénním jednáním, se u nás přestává dělat. V malicherných sporech dnešních poslanců či ministrů je marné hledat dějinnost. Přidáme-li k tomu úpadek médií a ztrátu národní povahy politické kultury, pak o nějakém státnictví – ve smyslu odpovědnosti za více než jsou sobecké individuální zájmy – nemůže být řeč.
Je podle Vás kauza Metanol pouze faulem na vlastním hřišti, nebo se může jednat o hostující pokus poškodit domácí produkci, tím spíše export?
V celé kauze je zapletena konspirace, která zahrnuje jak přímé aktéry černého trhu, tak i ty, kdo jejich jednání léta kryli. Proč vše prasklo právě teď a právě takto zatím nikdo neobjasnil. Důvodů může být celá řada – od náhody, tuposti některých účastníků přes zásah proti konkurenci až po skutečnou politickou konspiraci. Přiznám se, že nemiluji konspirační teorie a i v tomto případě se kloním k verzi o tragické náhodě opírající se o hloupost chamtivých jedinců. Protože se v tomto podnikání často mění bílí koně a distributoři, mohl se některý z článků řetězu, který byl odstaven „na dietu“, cítit poškozen a začal podnikat sám. Jde prostě o vítězství svobodného trhu nad lidským rozumem.
Udrží se vláda i přes stávající problémy, nebo je kauza „Metanol“ pro ni darem z nebes v podobě výpadku z rozpočtu, na který se bude ještě další dva roky odvolávat? Má být pro vládu paravanem, který ji má pomoct zamaskovat ostatní nepříjemné kauzy, které se v poslední době derou na povrch?
Přiznám se, že mě informace o prohibici po celou dobu matou. Počítejte se mnou: černý trh s alkoholem představuje podle nejrůznějších odhadů 10 až 50 % celkového prodeje alkoholu. Když bude policejními zásahy černý trh na čas vyřazen či zastrašen, pak se musí ztráty státu na daních a velkých likérek na zisku, které vznikly během dvoutýdenní částečné prohibice, vrátit během dvou měsíců. A to i při dočasném poklesu důvěry spotřebitelů. Samozřejmě jen tehdy, když policie zasáhla správným směrem. Obrázkům ukazujícím, že kápové lihové mafie bydlí v panelákových bytech, nevěří snad ani redaktoři České televize.
Nedávno měl svátek patron české země, svatý kníže Václav. Co byste mu popřál nebo navrhnul k jeho svátku?
Aby se častěji radil s Boleslavem.
Zdroj textu: www.parlamentnilisty.cz
Zdroj foto: Radmila Zemanová-Kopecká