KOMENTÁŘ – Prakticky v 16 hodin už bylo jasno. Novým, v pořadí třetím českým prezidentem, ale prvním, zvoleným přímo občany, byl Miloš Zeman. Čech, který v době, kdy byl premiérem, dokázal vyvést zemi z červených čísel.
V sále i ve stranických kuloárech Zemanovců bylo cítit napětí. Čísla sečtených hlasů i procenta pro Zemana a jeho soupeře naskakovala, ale 14procentní ztrátu se Karlu Schwarzenbergovi podařilo stáhnout „jen“ na 10 procent. Ve chvíli, kdy se na obrazovce ukázalo 95 procent sečtených hlasů a Miloš Zeman stále vedl o 11 procent, začalo propukat nadšení.
Největší halas ovšem nastal, když Miloš Zeman, v doprovodu svého volebního týmu a Jiříny Bohdalové, vystoupil poprvé, jako zvolený prezident České republiky. Většina národa, která hlasovala pro něj si v tu chvíli mohla oddechnout. Bylo jasné, že například Benešovy dekrety zůstanou v platnosti i nadále. Miloš Zeman porazil svého soupeře o 10 procentních bodů v poměru cca 55 : 45.
Když se s blahopřáním nově zvolenému prezidentovi objevil Miroslav Šlouf, média na něj doslova uspořádala hon. Ta média, která Miloši Zemanovi na každém kroku připomínala a kritizovala ho za spolupráci s Miroslavem Šloufem, přesto, že mu nikdy nebylo nic prokázáno.
Višničkou na dortu byla dvě mimořádná novinová vydání. První se objevila Mladá fronta dnes, s ne zrovna blahopřejnými texty. Vzápětí ji následovaly Lidovky. Po přečtení těchto mimořádných plátků muselo být i neznalému jasné, proč Zeman nemá rád většinu médií, a tato dvě patří doslova k jeho „oblíbencům“.
Za zmínku stojí i skutečnost, že Karel Schwarzenberg neprojevil ani tolik sportovního ducha, aby svému vítěznému soupeři Miloši Zemanovi blahopřál. Těžko se pak divit, že ve svém vystoupení Miloš Zeman poblahopřál svému soupeři ke skvělému druhému místu. Jak prohlásil jeden můj novinářský kolega: „Nevím, co Karla tak rozčílilo. Místo na bedně přece ustál.“ Budiž mu odpuštěna tato jízlivost, ale nepoblahopřát vítězi je v přímém rozporu s hodnotami, jimiž Karel Schwarzenberg veřejnost dva měsíce neustále krmil. Jen se sebral, aby vzápětí opustil tuto zem a odjel do svého milovaného Rakouska. Šťastnou cestu, Jasnosti, ale jestli zůstanete moc dlouho, mohla by mezitím padnout vláda.
Sdílet