PRAHA – Inaugurační projev prezidenta republiky Miloše Zemana je vnímán jako skutečně státnický projev. Přesto, že na svém tradičním postoji nezměnil, ani co by se za nehet vešlo. Zejména, pokud jde o média. Pro něj je sedmá velmoc jedním z ostrovů negativní deviace. I to chce ale kus státnické odvahy, jak říkají někteří politologové. Jako státník ale ví, že jeho první starostí musí být sjednocení rozpolceného národa. Kdo čekal jeho obvyklé bonmoty a neuvědomil si změnu jeho role, byl asi zklamán. Na ty bude jistě ještě času dost.
Inaugurační projev prezidenta České republiky Miloše Zemana byl klidný a vyrovnaný. Nesliboval nesplnitelné, ani nevyhrožoval. Definoval své cíle i „ostrovy negativní deviace“. Nezmínil zahraniční politiku, zřejmě i proto, že si nejspíš právě na Vysočině, mezi lidmi, uvědomil, že na dnešní den je celá zahraniční politika většině naší veřejnosti česky řečeno „šumák“. A na vysvětlování svých zahraničně-politických postojů, které je třeba vnímat v kontextu poměrně širokých souvislostí a hlubších znalostí, nebyl ani čas, ani prostor, a jak už bylo řečeno, ani domácí společenská poptávka.
I tím dal Miloš Zeman najevo, komu dává přednost, zda vlastnímu národu nebo zahraničí, které je ostatně dostatečně saturováno pozorností některých až neuvěřitelně podlézavých členů vládního kabinetu a politiků, kteří snad ani nevědí, kam patří (nebo to vědí až příliš dobře).
Inu, vážená vládo…
Že to s našim prezidentem nebude mít Nečasův kabinet jednoduché, tomu věří nejen prezidentovi stoupenci, ale i jeho odpůrci, nejvíce ale nejspíš sama vláda. I když se premiér Nečas s opět polospícím Karlem Schwarzenbergem za Zemanovými zády pochichtávali, lze předpokládat, že jim jejich humor vydrží maximálně do prvního zasedání vlády. A zřejmě nebude daleko od pravdy myšlenka, že většina našeho národa (bez ohledu na politické „vyznání“) by se zcela jistě chtěla stát onou příslovečnou „muškou jenom zlatou“, aby mohla z utajeného koutka ve Strakovce sledovat, jak se vláda s návštěvou prezidenta popasuje, až se ozve „inu, vážená vládo…“ .
Není pochyb o tom, že má Česká republika v čele státníka, a především na něm v tuto chvíli záleží, zda bude mít dost vůle i sil být skutečně prezidentem milionů těch, kteří jeho zastání velmi potřebují. Miloš Zeman měl na inauguraci kravatu v barvě české trikolory. Věřme mu, a přejme jemu i sobě, aby jeho úcta k českému národu nezůstala jen u tohoto symbolu.
Sdílet