EUROSTAT – U zemí jako je Řecko, Španělsko, Portugalsko či Itálie, jsme si už zvykli poslouchat evropské stesky na jejich zadluženost. K zemím, které ale svou zadlužeností překročily 100% hrubého domácího produktu (HDP) patří také Belgie, sídlo EU samotné a země se třetí nejvyšší životní úrovní. Jak ale ukazují údaje Eurostatu, je to „tak trošku“ na dluh.
Státní dluh Belgie, se podle uzávěrky za leden – březen 2013, zvýšil o 4,7 %, a celkově tak vzrostl na 104,5 %. Ostatně, už v prvním čtvrtletí minulého roku měla Belgie překročenu stoprocentní hranici, kdy se ručička zastavila na 101,8 % HDP. Na konci roku 2012 se jí sice podařilo srazit dluh na 99,8 % HDP, aby následně poskočil o téměř 5 procentních borů nahoru. Zarážející ale je, že přes tuto belgickou „marnotratnost“, se žádné velké sankce, které známe u Řecka, Kypru, a podobných destinací, nekonají.
Ani dalším Evropanům se nedařilo
Také dalším zemím s vysokým dluhem se příliš nedařilo. Už tradičně s největší výší celkového dluhu vévodí Řecko, které svou zadluženost zvýšilo tentokrát meziročně „jen“ o 24 procenta HDP, čímž se jeho celkový dluh vyšplhal na 160,5 % HDP.
V meziročním nárůstu je ovšem „skokanem“ Portugalsko, jehož dluh vzrostl dokonce o 24,9 %, i když celková zadluženost je nižší než u Řecka – „jen“ 127,2 % DPH. To Irsko zvýšilo svou zadluženost o „pouhých“ 18,3 % na celkovou výši 125,1 % HDP.
Poněkud „skromně“ vyznívá v tomto kontextu Itálie se svými 6,6 % za první kvartál 2013. To celková zadluženost vypadá podstatně „impozantněji“ – 130,3% HDP.
ČR je v poslední třetině zemí a každý z nás dluží 190 tisíc korun
Česká republika je se svými 47,8 procenty celkového dluhu na čestném 19 místě z 27 zemí, ovšem pokud jde o nárůst za první čtvrtletí roku 2013, jsme si opravdu „polepšili“. Umístili jsme se na 10. dluhové příčce, neboť jsme poskočili o 1,9 %, což v celkovém přepočtu znamená, že se náš dluh zvýšil ze 45,9 % na 47,8 % HDP. V přepočtu na koruny jde o 145 miliard korun za 1. kvartál 2013. Meziročně jsme zvýšili svůj státní dluh o 4,1 %, a to ze 43,7 % na již zmíněných 47,8 % HDP.
Dodejme také, že se náš dluh za takzvaných pravicových vlád zvýšil z 25, 24 % na současných 47,8 % DPH, tedy o více než 22,5 % za pouhých 7 let od roku 2006. Ještě není rok 2013 u konce a státní dluh České republiky na konci 1. kvartálu činil téměř 1,9 bilionu korun . Každý z občanů České republiky, od novorozeňat po seniory, je tak zadlužen částkou 190.000 korun. A ta částka stoupá.
Proč jsou země, kterým to jde
Za skutečné vítěze v meziročním boji se zadlužením k 31. březnu 2013, lze označit 3 země. Rekordmanem je bezesporu Lotyšsko, které dokázalo snížit svou zadluženost meziročně o 5,1 %, čímž se dostalo na 39,1 % HDP. Další je Litva se snížením o 1,9 %. A vlajku „starých“ členských zemí se snaží udržet Dánsko, kterému se podařilo snížit svůj meziroční dluh alespoň o 0,2 % HDP. Všechny ostatní země svůj dluh více nebo méně jen zvyšovaly.
Podle Eurostatu je nejméně zadlužené Estonsko s 10% HDP, následované Bulharskem s 18% HDP k 31. březnu 2013. Všechny tři pobaltské republiky si tak stojí velmi dobře. Jsou to stejní nováčci v EU jako my a jejich podmínky při vstupu nebyly lepší, než naše. Otázkou proto zůstává, proč tam to jde, zatímco Česka republika, která do EU vstupovala s 21% dluhem, chodí dnes téměř almužnou. HDP v České republice je 3,8 bilionu korun. Téměř polovinu HDP ale spolyká její dluh.
Článek vychází z údajů zveřejněných na Eurostat
Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu).
HDP je klíčovým ukazatelem vývoje národního hospodářství, měří výkonnost ekonomiky. Jde o ukazatel shrnující nově vytvořené hodnoty, který slouží k odhadu ekonomického rozvoje země. HDP ve finančním vyjádření představuje hodnotu všeho, co bylo nově v zemi vytvořeno za sledované období – rok, čtvrtletí. (více zdroj: Wikipedie)
Koláž: Radmila Zemanová-Kopecká
Sdílet