Do senátní volební kampaně za Rokycansko jsem vstoupila s několika reálnými, konkrétními sliby. Některé z mých závazků jsou krátkodobé, jiné trvalé. Pro všechny ale platí, že od nich neustoupím. Opakování je ale, jak se praví, matkou moudrosti, a tak jsem si řekla, že snad neudělám chybu, když alespoň hlavní prvky z těchto svých slibů znovu nastíním.
Rokycanská nemocnice
Hlavní úkol vidím v zachování nemocnice v Rokycanech s jejími stávajícími oborovými odděleními. Tato nemocnice dokáže poskytovat kvalitní zdravotní péči pro okruh zhruba 60 tisíc lidí a je tak velmi důležitým článkem v síti nemocnic našeho kraje.
Tato síť je už delší dobu děravá, protože ze sedmi okresů jsou jen v pěti z nich nemocnice, schopné poskytnout akutní péči. To považuji za rozhodující argument pro to, aby se prozatím alespoň zastavilo snížení dostupnosti lůžkové péče v našem kraji. Její rozšíření pak budiž dalším krokem. Informovala jsem o tom již před půlrokem jak pana ministra Hegera, tak i ředitele největší zdravotní pojišťovny – VZP.
Všechny kompetentní osoby by si snad měly uvědomit, že nešetrný zásah do celistvosti základní nemocniční péče má fatální následky a vede k zániku daného zařízení. Tím spíš, že si to dokáže uvědomit i kterýkoliv náš občan, který zároveň pociťuje, že jde o nespravedlivé řešení vůči velké skupině obyvatel. Jestliže každý občan má ze zákona povinnost přispívat do solidárního balíku zdravotního pojištění, proč by pak neměl mít i plné právo vyžadovat kvalitní, dostupnou zdravotní péči. Rokycanští občané to vyjádřili i v petici s 1587 podpisy, kterou už v polovině letošního května inicioval starosta Rokycan – Vladimír Šmolík, .
Krev je tekutina, bez níž se neobejde nikdo, a nikdy ji není nadbytek
Také jsem si dala za úkol, že se pokusím zvýšit zásobu lidské krve v transfuzních stanicích Plzně a Rokycan, protože této důležité životadárné látky není nikdy nadbytek. Má naprosto nenahraditelný význam v mnoha akutních situacích, kdy jde vpravdě o život. Požádala jsem o spolupráci ředitele mnoha základních a středních škol na Rokycansku, severním Plzeňsku, i v části Berounska, aby vyzvali své žáky (byť nezletilé) k získávání tzv. prvodárců z řad plnoletých spoluobčanů, například rodičů, sourozenců, sousedů či prostě známých.
Tím jsem, mimo jiné, zkoumala ochotu ke smysluplné spolupráci i k dobrovolnické činnosti u naší mládeže. Svoji prosbu jsem velmi konkrétně zdůvodnila a věřila jsem, že byla správně pochopena, a že se dobrovolníci určitě najdou. Nezmýlila jsem se v našich lidech! Už se ozvali, takže jim mohla moje paní asistentka Samcová zaslat už speciální letáčky, na nichž se dárci dostane potvrzení na příslušné transfuzní stanici. Každý dárce je a bude mimořádně důležitý, a nelze vyloučit ani nepříjemnou možnost, že i pro něj samotného. Takový je prostě život.
I junioři jednou zestárnou, i když tomu dnes nevěří. Proto je solidarita mezi generacemi tak důležitá
Také na další slib, že budu i nadále pracovat ne mezigenerační solidaritě a podporovat aktivní zrání našich seniorů, nemíním zapomenout. Tím spíš že na tomto záměru pracuji už drahnou dobu. Založila jsem před více než deseti lety občanské sdružení Soužití 2001, v němž má valný podíl na realizaci mnoha projektů Ústav sociálního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Studenti V. ročníku se různými způsoby věnují seniorům, zejména lidem osamělým, nemocným, anebo s poruchami soběstačnosti.
Nezapomínám ani na zdravotně postižené, pro které zajišťuji přednášky různých odborníků. Také v tomto směru budu ve své práci pokračovat.
Zdravotní knížky, pomocník pro pacienty i lékaře
Brzy budu moci předat lidem i tzv. zdravotní knížky, které si zcela jistě senioři dobrovolně osvojí a studenti medicíny jim pomohou s jejich vyplňováním i vysvětlováním. Před rozdáním samozřejmě dojde k důkladnému vysvětlení jak pro lékaře, tak i uživatele těchto jednoduchých přehledů o aktuálně užívaných lécích.
Jak nazveme česky „seniorfitnes“?
Na Rokycansku také plánuji zavedení pravidelných cvičení pro seniory, kteří si chtějí udržovat kondici, mobilitu a soběstačnost, a kteří se chtějí vzájemně setkávat minimálně v tělocvičně. Říká se tomu „seniorfitnes“. Zájemce, ale i ostatní občany chci ovšem hned požádat o návrhy jiného, českého názvu. Nepotrpím si na převzaté výrazy z jiných jazyků, na podobná hanobení je mi čeština příliš drahá.
Kultura je krásné i léčivé pohlazení
Díky vstřícnosti mých příznivců a známých, jsem mohla uspořádat čtyři setkání s kulturním programem, a to v Žihli, Mariánské Týnici, v Rokycanech nebo na zámku ve Zbirohu. Podobná setkání, já osobně, vnímám jako významnou relaxaci ba přímo hojivý balzám našeho duševního zdraví, a to u všech generací, bez výjimky. A jsem rozhodnuta i v této „léčebné“ praxi pokračovat. Vždyť zanedlouho nás čeká už zmíněný adventní koncert v Plzni….
Vyzvala jsem obyvatele domovů pro seniory k vyrábění různých tradičních i originálních vánočních ozdob a předmětů, abychom z těch nejhezčích a nejnápaditějších uspořádali výstavu, nejlépe putovního charakteru, našim krajem. Vždyť právě náš kraj je na tyto tradiční útulné předměty přece velmi bohatý.
Chci pro nás sociální, ne asociální stát, včetně bydlení
Můj zatím poslední slib, který se týká výstavby sociálního bydlení nejen v už zmíněném volebním obvodu č. 8, ale i v celém Plzeňském kraji, začne mít konkrétní podobu až po volbách. Jsem ale přesvědčena, že pokud se přizvou k práci ti, kteří zde budou chtít brzy bydlet, že jde o reálně uskutečnitelný záměr.
A bude-li mi někdo chtít vytýkat, že znovu zavádím nějaké komunistické akce „Z“ či něco podobného, mám jen jednu odpověď. Jsem ochotna využít číkoliv nápad, poslouží-li z podstaty a ve svém důsledku lidem a jejich užitku. Myslím, že nezájmu, zejména pravicových vlád, jsme si užili až dost.
Děkuji mým dobrovolníkům!
Slíbila jsem všem mým dobrovolníkům, že se jim odvděčím – například exkurzí na mém nemocničním pracovišti ve FN Plzeň nebo pozváním na tradiční předvánoční koncert v Plzni. No, a také malinký talisman pro štěstí snad také potěší. Už teď jim ale chci moc a moc poděkovat za náročnou a velmi obětavou práci. Bez jejich pomoci bych to zvládnout prostě nemohla.
Byla, jsem a budu tu pro vás
V úloze pacientského ombudsmana pracuji takřka permanentně, a tuto činnost nechci ukončit nikdy, pokud mi jen budou znalosti, vědomosti a síly stačit. Ostatně, komunikace s lidmi mi nikdy nečinila potíže…
Zkrátka – stále se držím zásady, že když se chce něco udělat, hledá se způsob… a když se nechce, hledá se důvod. Žádný důvod nevidím, nehledám a ani jej nechci hledat.
Volte prosím, rozumem i srdcem
Moji spoluobčané, prosím Vás, vstupte ještě jednou do volebních místností a zvolte toho z nás, který je vašemu vnímání a důvěře nejblíže! Váš hlas je příliš vzácná hodnota, než abyste jej nechali propadnout.
Děkuji vám všem a věřím, že i díky vašemu hlasu se potkáme v lepších časech, než je tomu dnes.
Vaše Milada Emmerová
Sdílet