Čeká USA rozpad, či občanská válka?

WASHINGTON –Zatímco u nás v Česku se jakákoliv zmínka o vystoupení z EU považuje takřka za neslušnou, už 20 amerických států podalo petici o mírovém vystoupení se svazku USA. Je to poprvé od chvíle, kdy šest jižanských států vystoupilo z Unie v roce 1861. Tehdejším důvodem i pro následnou občanskou válku, byla stejně jako dnes – volba prezidenta.

Autoři peticí se odvolávají na Deklaraci nezávislosti a Ústavu USA, na to, že federální vláda opovrhuje ekonomickými otázkami, a také si stěžují na  „do nebe volající porušování lidských práv občanů USA“.

K „Nové Konfederaci“ se připojily nejen státy, kde obyvatelstvo hlasovalo především za Romneye –Louisiana, Texas a dalších 14 států, ale i ultraliberální New York a New Jersey, nebo také Oregon a Montana, které jsou jinak na hony vzdáleny politickým otřesům a skandálům.

Že by USA hledaly amerického Kalouska?

„USA neustále strádají kvůli ekonomickým problémům, vyplývajícím z toho, že federální vláda neustále opovrhovala reformami domácích a zahraničních výdajů. Občané USA strádají kvůli do nebe volajícího porušování jejich práv, takových jako NDAA (National Defense Authorization Act), TSA (Тransportation Security Administration), a dalších.

Vzhledem k tomu, že Texas podporuje vyvážený rozpočet a je 15. největší ekonomikou ve světě, je právě v Texasu realizovatelné, aby vystoupil z Unie a udělal vše, aby ochránil standardní práva občanů na život a znovu upevnit svá práva a svobody v souladu s původními ideami a vírou našich otců-zakladatelů, jejichž odkazy už nenacházejí odraz v činnosti federální vlády,“ praví se v petici podepsané občany Texasu.

Nesrovnalosti při volbě prezidenta vedly k válce Severu proti Jihu.

Dalším nepříjemným momentem pro prezidenta Baracka Obamu může být požadavek petentů, aby byly přepočítány hlasy, protože v některých okruzích došlo k jistým „nepřístojnostem“. Pro Baracka Obamu hlasovalo dost nepochopitelně 106258 hlasů při celkovém počtu 98213 voličů. Tedy 108 procent platných hlasů.

Na povrch se dostávají i další zajímavé skutečnosti. Stejně jako tehdy, patřila i nyní Louisiana k iniciátorům petice. Důvodem pro separaci a následnou občanskou válku nebyla otázka otroctví, ale volby prezidenta Spojených států. Budoucím konfederatistům se nelíbilo, že se prezidentem stal člověk, pro něhož nehlasoval ani jeden obyvatel nebo volitel z jejich států. Z 9 států, které posléze vytvořili KSA (Konfederaci států amerických), vyhrál Abraham Lincoln pouze ve dvou volebních okrscích z 996. Budoucímu „hrdinovi a mučedníkovi“ to stačilo, aby rozpoutal válku proti vlastnímu národu.

Jak se zachová současný prezident Obama?

Otázka zní, jak se zachová současný prezident Barack Obama. Tím spíš, že právo svobodného vystoupení je zaneseno v Ústavě Spojených států. Světová média hlasitě prezentovala, že USA budou od roku 2030 největším vývozcem ropy na světě, a že seberou Rusku jeho prvenství. Jak Texas, tak Mississippi, ale i další státy jsou bohaté na ropu. Jaký bude výsledek?

Odchod konfederatistů může vést ke konfliktu.

Petenti sice hovoří o kvalitě a hodnotě amerického života, ale svým vystoupením zhorší i bez toho špatnou situaci USA. Jen pro dokreslení dodejme, že Ruská federace je v současné době po Číně a Japonsku třetím největším zahraničním věřitelem Spojených států, které jsou zadlužené i u takových zemí jako je Brazílie, nebo země vyvážející ropu, Honkong, Thajsko či Kanada. Pro úplnost dodejme, že také pět států EU požádalo Rusko o půjčku, protože úvěry z Mezinárodního měnového fondu jsou pro ně příliš drahé.

I když v tuto chvíli se zdá, že bezprostřední konflikt nehrozí, oddělení bohatých států může konflikt vyprovokovat. Jeho důsledky by bylo skutečně těžké předvídat.

Mezi „rebely“ jsou například Texas, Florida, Jižní Karolína, Alabama, Georgia, Oregon, Montana, Louisiana, Severní Dakota, New York, Arkansas, New Jersey. Největší obavy však panují z „Obránců osamělé hvězdy“ – Texasu, který má ve svých občanech tvrdou a radikální podporu, a také velká ložiska ropy.