V červnu roku 2014 proběhla našimi sdělovacími prostředky opakovaná zpráva, že v rumburské nemocnici 50 – letá specializovaná zdravotní sestra usmrtila přímou aplikací roztoku draslíku do žíly 72 – letou nemocnou. Důvodem tohoto činu měla být údajně její únava a nesnášenlivost ke starším pacientům. Dá se vůbec napravit křivda v případě obvinění nevinného? Kdo nahradí lidem ztrátu prestiže a důstojnéhoživota? Médiím evidentně stačí jejich jídášský groš.
Média byla s odsouzením hotova dříve než soud, a tak sestra „vražednice“ plnila první stránky. Je pochopitelně, že takové podezření se stalo předmětem policejního šetření, protože lékař V., který toto podezření rozhlašoval, aniž by se namáhal ho zapsat do příslušného protokolu, způsobil velký rozruch v celém regionu, v republice, i za jejími hranicemi. Jediné, co jsme opakovaně poslouchali, že té zdravotní sestře hrozí doživotí….
Sestra Smrt
Vraždy v Rumburku
Sestra v rumburské nemocnici vraždila!
Aby toho nebylo málo, zdravotní sestra byla navíc dodatečně obžalována ze spáchání šesti vražd. Dodatečně byly najednou vybrány chorobopisy dalších pěti zemřelých, kteří měli v průběhu několika uplynulých let měli zemřít při službě právě této zdravotní sestry. Tyto případy měl vybírat k posouzení soudní znalec M.
Mediální masáži nepodlehla jen laická veřejnost. „Musím se přiznat, že ani já jsem tehdy nevylučovala, že by to nebylo možné, snad ovšem kdyby šlo o pochybení, ale úmysl? To jsem nikdy ve své mnohaleté praxi internistky nezažila. Byla jsem z toho naprosto konsternovaná“, říká senátorka Milada Emmerová, sama zkušená a mimořádně uznávaná lékařka.
Nedbalost, diletantství, nebo záměr? V tu chvíli ženě hrozí doživotí!
„Skutečný šok jsem ale utrpěla opravdu «do roka a do dne», vzpomíná senátorka na úterý 23. června 2015, kdy začalo hlavní líčení u Krajského soudu v Ústí n. Labem. Toho dne naprosto náhodou zaslechla v ČT24 větu od jakési zpravodajky, že lékař který vyslovil obviňující verdikt u soudu vypověděl „….že odebral krev od zemřelé nemocné a nechal ji vyšetřit na koncentraci draslíku, která byla významně vyšší než u živých lidí. „Právě tato slova mě naprosto šokovala. Slyšela jsem opravdu poprvé, že by šlo o krev nabranou až půl hodiny po konstatování smrti, navíc z podklíčkové žíly, kam předtím byly aplikovány roztoky s přítomností draslíku. A navíc jsou jakékoliv výkony ze strany lékaře po konstatování smrti protizákonné“, líčí i dnes s nevěřícností senátorka Emmerová.
Ukázalo se, že vyšetřením provedeného odběru žilní krve od zmíněné zemřelé lékař dostal z laboratoře výsledek 10,5 mmol /l, což je zhruba dvojnásobek tzv. horní hranice normy u zdravého, ale hlavně živého člověka.
Laborantkou nabízené kontrolní vyšetření druhá zdravotní sestra B., z neznámých důvodů odmítla. „To by mimochodem poukázalo na to, že koncentrace draslíku je ještě vyšší než v prvém náběru… „O tom dnes nejsem přesvědčena jen já, ale i vzdělaná lékařská veřejnost … To je i obsahem sdělení mnoha světových odborných publikací. A i když medicína není matematika, některá čísla jsou jasně směrodatná, vzpomíná i dnes rozčileně MUDr. Milada Emmerová.
Zpráva ovšem vyprovokovala Emmerovou natolik, že oslovila obhájkyni žalované ex offo dopisem, v němž vylíčila odborné výhrady k této skutečnosti. „I když jsem se domnívala, že určitě nebudu jediná, kdo vyjádří silné podezření na závažnou metodickou chybu. Vždyť právě na ní byla postavena celá obžaloba té ženy! Proto jsem také pochybovala, že by zrovna mě paní obhájkyně kontaktovala. Navíc jsem chovala v duchu přesvědčení, že přidělený obhájce dle pořadníku (tj. ex offo) nebývá ten pravý, který si vezme kauzu «k srdci» Dnes musím přiznat, že jsem se velmi mýlila, ale k tomu se ještě dostaneme“.
Obhájkyně senátorku okamžitě oslovila ve smyslu, zda je ochotná jít vypovídat o odborných skutečnostech jako svědek u soudu a zda ji může zapsat do seznamu svědků. Milada Emmerová bez otálení souhlasila.
Co senátorku tak zaskočilo, i když všechny ostatní „odborníky“ nechalo v klidu?
Po smrti jedince koncentrace draslíku trvale stoupá, a to díky jeho uvolňování z krvinek podle koncentračního spádu, a dále pak při progredujícím rozpadu (krvinek) – při hemolýze. Tímto způsobem pak dochází v krátké době po smrti k pozvolnému zvyšování koncentrace draslíku v krvi, až je mnohonásobně vyšší, než je fyziologická koncentrace draslíku v krvi za života.
Nelze se proto divit rozčilení senátorky, poukazující, že tyto skutečnosti se studují ve druhém či třetím ročníku medicíny, a že by o nich tedy měli v žalobě «účinkující» lékaři, a zejména soudní znalci, vědět.
Doložená fakta MUDr. Emmerové tak byla v naprostém rozporu s posudkem soudního znalce obžaloby MUDr. M. a jeho kolegy MUDr. Z., rovněž soudního znalce. Navíc ji zaujalo znalcovo obdélníkové razítko jeho «nestátního zdravotnického zařízení», zvané «prosektura Mimoň», pod výsledkem jedné z jím provedených soudních pitev. Tvrzení senátorky tehdy bylo v rozporu i se znaleckým toxikologickým vyšetřením soudní znalkyně ing.H. Aspoň že psychologické a psychiatrické vyšetření vyznívalo ve prospěch zdravotní sestry.
To vše tedy uvedla MUDr. Emmerová v odborném vyjádření, o který ji požádala obhájkyně, k čemuž jí také svěřila kopie všech potřebných podkladů.
Nové znalecké posudky potvrdily odborný názor senátorky. U soudu o něj nestáli
Velmi důležitým se v této kauze stal také znalecký posudek obhajoby od soudního znalce ÚVN – který spolupracoval se zkušeným internistou primářem ÚVN. Jejich znalecký posudek v zásadě potvrdil to, co konstatovala Milada Emmerová od začátku.
„Podle mého názoru nic nesvědčilo pro to, že by zdravotní sestra vraždila přímou aplikací roztoku draslíku do žíly šesti zemřelých. Morfologické změny na elektrokardiogramech nejsou tak výrazné, že by nemohly být způsobeny jinou příčinou. Tyto změny může navíc správně vyhodnotit pouze lékař kardiolog či internista, ale nikoliv mladý chirurg, kterého soudní znalec obžaloby de facto protizákonně požádal o jejich zhodnocení !!!“, říká rozčileně senátorka.
Při dalším líčení v říjnu a v prosinci 2015 měl soud i obžaloba k dispozici všechny znalecké posudky. Tím, že byl shledán zásadní rozpor mezi posudkem obžaloby a obhajoby, bylo rozhodnuto o vyžádání tzv. revizního ústavního posudku, který byl do Vánoc 2015 vypracován odbornou znaleckou komisí ve FN a LF Olomouc. (Celou tu dobu trávila nevinná zdravotní sestra ve vazbě!)
Zarážející je při tom další věc. Ačkoli obhájkyně žalované sestry opakovaně žádala přečtení odborného vyjádření MUDr. Emmerové, soud ji nikdy nevyhověl. Přitom to bylo vůbec první a velmi důvodné odborné zpochybnění obžaloby. Senátorku Emmerovou nepřipustili ani na lavici svědků. „Obhájkyně i ve své závěrečné řeči zdůraznila několikrát mé prosté tvrzení o „kruciální metodické chybě, na níž obžaloba stojí“, vzpomíná senátorka. Ale teprve těsně před Štědrým dnem 2015 byla v den narozenin své dcery a v naprosté tichosti propuštěna obžalovaná žena z vazby!
Jak to zatím dopadlo?
U zatím posledního hlavního líčení u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 21. ledna t.r. zazněl výsledek revizního posudku olomoucké znalecké komise. Vše bylo ve prospěch zdravotní sestry a naproti tomu byl zcela odmítnut posudek soudního znalce MUDr. M. „Dokonce se v řeči nového znalce D. vyskytly i takové termíny, jako je «diletantismus, lajdáctví», když hovořil o znaleckém posudku svého předchůdce. Posudek, na jehož základě byla žena obžalovaná byl zavržen, a to jak po stránce formální, tak především po stránce věcné“, říká senátorka, a i dnes je na její tváři patrná úleva.
Zdravotní sestra byla zatím nepravomocným rozsudkem zproštěna obžaloby a tím i hrozby doživotního vězení (!).
Ve věznici v Litoměřicích strávila 429 dnů, utrpěla morální a profesní újmu, přišla o výdělek, je zadlužena, neboť jí byly sesplatněny půjčky, a hrozí jí exekuce, těžko bude hledat přiměřené zaměstnání, její 26 letá dcera musela přerušit vysokoškolské studium a necítí se psychicky dobře… .
„Dceru A. jsem pozvala do Plzně před Vánocemi, kdy její matka byla ještě ve vazbě, abych zjistila její psychický stav. Všichni známe náročnost vánočního času. Bude sama doma…a člověku v kruté nespravedlivé osamělosti proběhne hlavou leccos? Byla však relativně statečná, i když se po tak dlouhou dobu odloučení od matky všechno strávit nedá. Po našich dlouhých přátelských hovorech jsem ji ale pouštěla domů s určitou jistotou, že se nezhroutí. Den nato večer přivezla obhájkyně její matku z vazby domů ……
Tento příběh zatím šťastně nekončí. Jednak se státní zástupce odvolal k vrchnímu soudu, jakoby nebyl přítomen takřka sedmihodinovému závěrečnému jednání soudu s předložením zcela jasných argumentů, tím nekončí ani obhájkyně, ani naše zdravotní sestra. O tom ale až někdy příště, protože definitivní konec tohoto děsivého příběhu snad se šťastným koncem bude snad v letošním roce 2016.
„Dostalo se nám ale poučení v několika ohledech, především, že boj za spravedlnost nesmí nikdy a v ničem polevovat. Žádná dobrá snaha není zbytečná.
Vyvstalo více otázek než odpovědí!
Vyvstala však i řada otázek: kam se poděla presumpce neviny? Jak se chovaly sdělovací prostředky? Jakou kvalitu mají současní soudní znalci? Kolik chybných posudků musí odevzdat, aby byl této odpovědné funkce tento tzv. «soudní znalec» zbaven? Byla to náhoda, nebo možná i záměr někoho poškodit? Jaké jsou tedy poměry ve zdravotnických zařízeních? Jaké panují ve zdravotnictví meziosobní vztahy, když se kolegyně NIKDO nezastal? A jak dopadne situace v rumburské nemocnici, která má sloužit občanům tohoto regionu? Mohou jí ještě věřit? Jaké má pocity tamní policie či Státní zastupitelství? Může vůbec „nestátní zdravotnické zařízení – prosektura Mimoň„ vykonávat soudní pitvy, není-li řádně akreditováno, tedy nemá-li kulaté razítko? Co vůbec může toto Nestátní zdravotnické zařízení Prosektura Mimoň provádět? A jak se vlastně daří původci všeho, doktoru V. z rumburské nemocnice? Jaké důvody jej vedly k těmto volně plynoucím informacím, které se ukázaly být založeny na lžích? To vše ale směřuje k nejpodstatnější otázce: Kde jsou ta uječená média dnes?! Opravdu jim nestojí lidský život za zmínku v jejich plátcích a stránkách
„Tím vším se zabýváme s některými kolegy ze Senátu. Chci poděkovat jim, ale i kolegům z medicínské praxe, s nimiž jsem odborné poznatky konzultovala“, říká senátorka Emmerová. Kauza podle ní navíc odkryla mnohé nešvary. Na druhé straně se objevilo i velké štěstí v lidech, chtějících pomoct, a kteří proto podnikli kroky k pravdě, aby byla osvobozena.
Dnes vím, že boj za spravedlnost nesmíme vzdávat! Necháme-li průchod zlu, je to náš vlastní život, který ztrácí smysl“, říká na závěr Milada Emmerová.
Podklady redakci dodala Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu České republiky, internistka ve Fakultní nemocnici Plzeň a vysokoškolská učitelka na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy Praha se sídlem v Plzni.
Sdílet