Rusko bude do 2020 silně vyzbrojeno, nebezpečí nehrozí.

PRAHA – Na mezinárodní scéně začíná nepokoj v souvislosti s intenzivním přezbrojováním a dozbrojováním Ruska. Údajně má jít o reakci na hrozbu protiraketové obrany, kterou se USA chystá rozmístit ve Východní Evropě. Redakce se proto dotázala našich poslanců, zejména ze silových výborů, zda ze strany Ruska hrozí Česku a jeho obyvatelům nějaké nebezpečí.

S nástupem Vladimíra Putina, který byl 7. května slavnostně inaugurován po svém znovuzvolení do funkce prezidenta Ruské federace, zaznívají ze západních zemí obavy, podle nichž je právě Putin zastáncem silného Ruska.

Nebezpečí ze strany Ruska nehrozí , věří Bublan

„Myslím, že jde o plané vyhrožování“, konstatuje František Bublan (ČSSD), bývalý ministr vnitra a současný předseda Stálé komise poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). „Nebezpečí ze strany Ruska, to ne,“ směje se, „to určitě nehrozí“. Podle něj je to nejen signál směrem do vnitřní politiky, ale také navození jisté rovnováhy sil.

Nástup Vladimíra Putina do prezidentského úřadu na tom nic nemění a obavy podle Bublana také nevyvolává. „Putin prostě musí ukázat sílu, aby nebyl obviněn, že upadl do letargie, a zároveň ukázat snahu o rovnováhu sil,“ míní Bublan. Nebezpečí ze strany Ruska však podle něj ani pod vedením Vladimíra Putina České republice rozhodně nehrozí.

Reakce na PRO je typická paranoia asiatské velmoci, tvrdí Korte

„Rusko bylo je a bude vždycky nebezpečné,“ tvrdí Daniel Korte (TOP09) člen sněmovního Výboru pro bezpečnost. „Není to standardní evropská země, je to asiatská velmoc“, dodává. Nemíní tím ale, že by Rusko vojensky chtělo bezprostředně ohrožovat Evropu. „Spíše podle mne reaguje nervózně na rostoucí sílu Číny,“ konstatuje Korte. Prohlášení Ruska, že zbrojením reaguje na protiraketovou obranu u Ruských hranic, označil Korte za „typicky ruskou paranoiu“.

Nástup Putina v těchto věcech podle Korteho nic nezmění. „Máme-li se Ruska v něčem obávat, pak je to spíše nátlak přes dodávky energií“, soudí poslanec. Budeme-li podle něj vnímat situaci čistě obchodně, tak Rusku může být jedno, komu ty zdroje prodá. „A bude-li pro ně výhodnější prodávat plyn do Číny, tak ho tam prostě prodají,“ říká Korte. To je podle něj v tuto chvíli nebezpečnější, než dozbrojování Ruska.

Putin chce vyhovět generálům, míní předseda výboru pro obranu Vidím

Podle Jana Vidíma (ODS), předsedy sněmovního výboru pro obranu, jde primárně spíše o krok související s nástupem Vladimíra Putina do úřadu prezidenta. „Musí prostě ukázat, že teď přichází ten nekompromisní Rus s velkým „R“, i když je v pozadí samozřejmě i velký tlak ruské armády,“ soudí Vidím. Její nejužší vedení se podle Vidíma výrazně radikalizuje a Putinova rétorika je úlitba nejvyšším vojenským strukturám Ruska.

Jan Vidím připomněl, že jedním z předvolebních plánů Vladimíra Putina bylo také výrazné posílení rozpočtu ruské armády. „Nezapomínejme, že některým zbrojním komplexům ruské armády končí životnost v roce 2015 a 2016, a jako takto velký stát to Rusko udělá v obrovském rozsahu a obrovském rozměru,“ soudí Vidím. Předseda výboru pro obranu však nevylučuje, že jedním z důvodů může být i posun PRO k ruským hranicím. Jde prý o tlak ze strany Ruska na USA, aby dodržely „Pražskou dohodu“.

„Ať na mne Vladimír netlačí,“ prosil Obama

Vidím také připomněl známý informační únik telefonního rozhovoru prezidentů Obamy a Medveděva, kdy Obama říká, aby Vladimír na něj netlačil, že v příštím období sporné body kongresem spíše protlačí. „já jen doufám, že žádné příští období pro Obamu nebude“, směje se Vidím. Je prý ale možné, že je to Putinův tlak na USA. „Zkrátka, když dodržíte „Pražskou dohodu“, my přestaneme harašit se zbrojením,“ říká Vidím. Ani podle něj žádné reálné vojenské nebezpečí pro Českou republiku ze strany Ruska nehrozí.

Značně odlišný názor zastává Vojtěch Filip, předseda KSČM. „Ale to je přece zcela chladný kalkul,“ směje se. Na jedné straně podle něj nikdo nepochybuje, že USA je v současné době vojensky nejsilnější. „To je prostě neoddiskutovatelný fakt,“ říká Filip. Na druhé straně je zde však podle něj Šanghajská smlouva o spolupráci. „Ty státy zatím takovou vojenskou sílu nemají, takže si spočítaly, že musejí dozbrojit“ konstatuje Filip.

Teď ještě Rusko dost zbraní nemá, ale všeho do času, upozorňuje Filip. Přelomový je rok 2020

Podle Filipa bylo pro tyto země vcelku snadné si spočítat, že při té rozloze, kterou členské státy mají (cca 30 milionů km2) a při počtu obyvatel – což jsou i s pozorovatelskými zeměmi zhruba přes 2,5 miliardy lidí, stávající vojenský potenciál prostě nestačí, a že je třeba ho posílit.  Nelze navíc zapomínat, že na území Šanghajské organizace je více zdrojů ropy a zemního plynu, než kontrolují země OPEC. „I to je třeba chránit,“ konstatuje Filip.

Vojtěch Filip je navíc přesvědčen, že pro Rusko je dozbrojení pouze otázkou peněz, nikoli výzkumu. Vždyť se podívejte, odkazuje Vojtěch Filip na internetové stránky. Těch 22 bilionů Rusko podle Filipa do armády investuje. Důležitější je však skutečnost, že Rusko má tyto prototypy už rozpracované. Do roku 2020 tu podle Filipa může být skutečně nastolena rovnováha sil. „Pak už si prostě jedna strana nebude moct dovolit naprostou svévoli,“ konstatuje komunistický předseda.

Vojtěch Filip navíc rozhodně nevěří, že by z Ruska hrozilo České republice či obyvatelům nějaké nebezpečí. „Rusko má docela jiné starosti i zájmy“, konstatoval. Pokládá však za nerozumné, když se blízko hranice s velmocí buduje nějaký vojenský systém. To si přece žádná velmoc nenechá líbit“, konstatuje.  „Česká republika se ale nějakého útoku z Ruska rozhodně obávat nemusí,“ dodal.