Největší starostí obcí a měst jako zřizovatelů mateřských a základních škol je nový systém financování nepedagogických pracovníků, rostoucí provozní náklady a nutnost investovat do stárnoucích školních budov. Vyplývá to z ankety ČTK mezi zástupci okresních měst v Olomouckém kraji. Řada radnic připouští, že kvůli poklesu počtu dětí bude muset v příštích letech slučovat některé školy či školky. Nové povinnosti při financování škol považuje za největší zátěž pro zřizovatele olomoucký náměstek Viktor Suchanek (Piráti). Vedle nepedagogických pracovníků jde podle něj také o podpůrné pedagogické pozice nebo provozní výdaje. "To jsou obrovské finanční náklady, které byly na obce převedeny. Dojde-li pak nárazovitě k navýšení platových tarifů, jedná se v případě města Olomouce o desítky milionů. Zejména s ohledem na to, že město Olomouc zřizuje 31 školských příspěvkových organizací," řekl ČTK náměstek. Podobně hovoří i další města. Přerovský radní Jakub Navařík (ODS) upozornil, že město dostalo z rozpočtového určení daní zhruba o 75 milionů korun více, skutečné náklady na nepedagogické pracovníky a ostatní neinvestiční výdaje však podle něj dosahují přibližně 93 milionů. "Město tak musí ze svého rozpočtu doplácet téměř 20 milionů navíc. Obáváme se, že tento rozdíl se bude do budoucna prohlubovat, a to už by představovalo naprosto zásadní problém," řekl Navařík. Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (Jeseník srdcem) upozornila, že nové financování představuje pro obce významnou zátěž. "Z 21 obcí na Jesenicku, které zřizují školy, jich už dnes 18 na školství doplácí ze svých rozpočtů. Naše zkušenost ukazuje, že prostředky z rozpočtového určení daní skutečné náklady nepokrývají a po roce 2027 může…