GLOSA / Premiér Andrej Babiš dostal během interpelací jednoduchou otázku. Jak chce jeho vláda financovat Českou televizi a Český rozhlas, až jim zruší koncesionářské poplatky? Člověk by čekal nějaký ekonomický model, alespoň náznak koncepce, případně dvě tři srozumitelné věty. Premiér místo toho předvedl slovní výlet, při němž se zastavil ve Švédsku, Finsku, u pana Chudárka, důchodců, cappuccina, DPH a nakonec také u ODS a lidovců. Odpověď na otázku se cestou někde ztratila. „Já nevím, jak se financují média ve Švédsku a jak ve Finsku, jo?“ zahájil Babiš své vystoupení při interpelaci bývalého ministra kultury Martina Baxy (ODS). To je samo o sobě pozoruhodné přiznání. Vláda chce změnit financování veřejnoprávních médií, ale její předseda neví, jak se tato věc řeší ani v zemích, jejichž modely nám v debatě její představitelé více než rok předhazují. Pak přišel pan Chudárek, tedy generální ředitel ČT. „Já jednám s panem Chudárkem a já jsem měl nějaký návrh, který znamená vlastně, že to nejde přes rozpočet.“ Jaký návrh? Co přesně znamená? To už se nedozvíme. Premiér se totiž vydal na další odbočku. Tentokrát za důchodci, kteří „platí asi 44 % a neplatí daně“. "Mimochodem důchodci, který platí asi 44 % a neplatí daně," oznámil nesouvisle premiér. Následovalo cappuccino: „Pokud jim teda nechcete počítat i to cappuccino, co teda jako mají DPH a tyhle nesmysly.“ Zde se člověk začíná ptát, zda se stále bavíme o financování České televize, nebo zda premiér právě improvizuje nový výklad daňového systému v kavárně. Jenže ani to nebyl konec. Babiš se pustil do…