Ministerstvo kultury odvolalo bývalého generálního ředitele České televize (ČT) Petra Dvořáka z funkce předsedy představenstva Státního fondu audiovize. Jako důvod ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) uvedl rozdílné názory na hospodaření fondu a nedostatečnou spolupráci při hledání úspor. Na tento krok reagují politici a nešetří ostrými výrazy na adresu ministra kultury. Vykreslují jeho krok jako další díl skládačky v umlčování oponentních názorů těch, kteří s ním nesouhlasí. „Destrukce české kultury a audiovize v plném proudu,“ napsal na síti X bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Ministerstvo kultury zbavilo bývalého šéfa České televize Petra Dvořáka funkce předsedy představenstva Státního fondu audiovize. Jako důvod odvolání mediálního manažera uvedl ministr kultury Oto Klempíř neshody ohledně finančního řízení fondu a podle ministerstva také nedostatečnou součinnost při hledání možností, jak snížit výdaje. Bývalý ředitel TV Nova a České televize Petr Dvořák naopak vytkl ministerstvu kultury, že předložilo návrh, který podle něj neodpovídá platné legislativě a vznikl bez dostatečné diskuse. Kritikou na adresu ministra kultury nešetří ani opoziční politici a ve svých vyjádřeních si vůči Klempířovi neberou servítky. Ministrův postup vnímají jako další krok, jehož cílem je potlačit kritické hlasy a umlčet ty, kteří s jeho záměry nesouhlasí. Bývalý ministr kultury Martin Baxa míní, že v Klempířově podání pokračuje ničení české kultury. Podle něj čerpá ministr inspiraci od svého slovenského protějšku Martiny Šimkovičové. „Destrukce české kultury a audiovize v plném proudu. Ministr Klempíř odvolal Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize. Nepřekvapivě poté, co představenstvo odmítlo nesmyslné a nezákonné ministrovy požadavky na drastické škrty. Místo…

Středeční projev prezidenta Petra Pavla k 108. výročí vzniku republiky byl nezvykle otevřeně kritický k současné politické reprezentaci. Ve Vladislavském sále Pražského hradu prezident kritizoval způsob, jakým politici přistupují k veřejné debatě, ale také nedostatečné naplňování jejich odpovědnosti v oblasti bezpečnosti, veřejných financí a péče o krajinu. Varoval rovněž před oslabováním důvěry v zavedené instituce a neuváženými zásahy do mediálního prostředí. Jeho vystoupení ocenila řada politiků, kteří vyzdvihli především výzvu k politické odvaze a odpovědnosti vůči budoucím generacím. Prezident Petr Pavel ve svém projevu před slavnostním předáváním státních vyznamenání upozornil na podle něj nedostatečnou odpovědnost politiků v několika oblastech. Připomněl odkaz prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, podle kterého demokracie vyžaduje každodenní práci a osobní odpovědnost každého člověka. Současně varoval před pohodlností a přehlížením hrozících krizí. „V politice je příliš málo slyšet jasná řeč o rizicích, kterým čelíme. V politice je příliš málo skutečné odvahy,“ prohlásil prezident. Podle něj politická odvaha nespočívá v boji proti oponentům, ale ve schopnosti prosazovat i nepopulární rozhodnutí, která jsou pro zemi důležitá. Své výhrady přitom výslovně adresoval vládě, zákonodárcům a představitelům krajů a obcí. „Právě nám byla volbami na vymezený čas propůjčena hlavní odpovědnost za budoucnost této země. Tento čas nesmíme promarnit,“ řekl. Zároveň ale poznamenal, že o potřebě připravovat zemi na budoucí rizika s premiérem Andrejem Babišem společně diskutuje. Jednou z oblastí, kterým prezident věnoval pozornost, byly veřejné finance. Kritizoval především zadlužování státu kvůli současné spotřebě. Připomněl, že Česká republika si denně půjčuje přes miliardu korun, přičemž část těchto prostředků slouží k financování…

Projev prezidenta Petra Pavla ke státnímu svátku a před udělováním státních vyznamenání oceňují politici, a to jak současní, tak bývalí. „Asi nikoho nepřekvapí, že nejvíc oceňuji tu část projevu prezidenta Pavla, kde vyslovil nesouhlas s projídáním budoucnosti ve státních rozpočtech,“ uvedl exministr financí a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Spojené státy varovaly arabské státy Perského zálivu, že by se měly připravit na „krátkou, ale intenzivní vojenskou kampaň“ proti Íránu, která by mohla začít po amerických volbách do Kongresu 3. listopadu. S odvoláním na osoby obeznámené s jednáními o tom informoval deník The Wall Street Journal (WSJ). Případná operace by znamenala další výraznou eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Podle zdrojů WSJ Spojené státy prostřednictvím diplomatických a vojenských kanálů upozornily země regionu na možnost obnovení rozsáhlých bojových operací. Americká armáda podle těchto informací přesouvá z Texasu do oblasti systémy protivzdušné obrany Patriot, doplňuje zásoby munice a připravuje bombardéry i stíhací letouny na případné údery. Zdroje blízké americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi deníku sdělily, že hlava státu zatím konečné rozhodnutí nepřijala. Podle těchto informací se však přiklání k rozsáhlejšímu útoku, který by mohl zasáhnout íránskou infrastrukturu a jaderná zařízení. Podle WSJ jsou patrné také náznaky příprav na další vojenské operace ve spolupráci s Izraelem. Jejich cílem by mohlo být oslabení Teheránu, aby souhlasil s jednáním. Načasování případného útoku souvisí s volbami do amerického Kongresu, které se uskuteční 3. listopadu. Republikáni v nich mohou přijít o většinu, což by Trumpovi zkomplikovalo prosazování jeho politické agendy. Podle informací WSJ by se vojenská operace mohla uskutečnit až po hlasování. Trump začátkem října na své sociální síti Truth Social oznámil, že Spojené státy před volbami na Írán nezaútočí, protože obě strany vedou „produktivní jednání“. Současně tvrdil, že Írán je ve velmi špatném ekonomickém i vojenském stavu a že americká…

Japonský novinář Juki Imai, kterého ruská tajná služba FSB zatkla kvůli podezření ze špionáže, se dlouhodobě věnoval ruské politice, kultuře a složitým vztahům mezi Moskvou a Tokiem. Podle deníku The Moscow Times může jeho případ souviset také se snahou Kremlu přimět Japonsko k ústupkům v bezpečnostních otázkách. Čtyřiatřicetiletého reportéra japonského deníku Hokkaido Shimbun zatkli před dvěma týdny v hotelovém pokoji v ruském Južno-Sachalinsku. Podle The Moscow Times do pokoje vtrhla skupina maskovaných mužů, kteří novináře povalili na zem. Šlo o příslušníky ruské Federální bezpečnostní služby (FSB). Imai nyní čeká na soud v moskevské věznici Lefortovo. V případě odsouzení mu hrozí až dvacet let vězení. Japonská vláda ani jeho zaměstnavatel zatím případ veřejně příliš nekomentují. Deník Hokkaido Shimbun sdělil, že shromažďuje informace o obviněních a jeho hlavní prioritou je bezpečnost zadrženého novináře. Podle The Moscow Times se japonští diplomaté s Imaiem setkali až po téměř dvou týdnech, během nichž s ním nebyl veřejně známý kontakt. Imai přitom nebyl zahraničním reportérem, který by do Ruska pouze přijel pro několik rychlých zpráv. V roce 2014 tam odjel studovat ruštinu na státní univerzitu v Sankt-Petěrburgu a zajímal se také o ruskou politiku a literaturu. Později začal pracovat jako novinář a zaměřil se mimo jiné na ruský Dálný východ a vztahy mezi oběma zeměmi. Jeho reportáže se věnovaly také citlivým historickým a politickým tématům. Psal o sporných Kurilských ostrovech, které ovládá Rusko a na něž si činí nárok Japonsko, o ruských parlamentních volbách, o vztazích Moskvy se…

Ruský prezident Vladimir Putin volá po větším státním vlivu na fungování sociálních sítí. Argumentuje bezpečností a odkazuje na protesty ve Francii, kde podle něj mohou sociální platformy ovlivňovat dění v ulicích. Jeho vyjádření přichází v době, kdy ruské úřady připravují další omezení internetu a navrhují zpřísnit přístup dětí k sociálním médiím. Putin prohlásil, že by státy měly mít možnost zasahovat do fungování sociálních sítí a zohledňovat při tom bezpečnostní rizika. Jako příklad uvedl Francii, jejíž představitelé podle něj upozorňují na vliv zahraničních digitálních platforem na současné události ve velkých městech. „Myslím si ale, že by bylo správné, kdybychom všichni měli na to vliv a zvážili bezpečnostní otázky,“ uvedl ruský prezident. Konkrétní podobu takového vlivu však nepopsal. Putinova slova zazněla v souvislosti s protesty ve Francii, kde lidé vycházejí do ulic kvůli zhoršující se životní úrovni a rostoucím životním nákladům. Ruský prezident naznačil, že sociální sítě, nad nimiž francouzské úřady nemají podle něj dostatečnou kontrolu, mohou mít na průběh událostí vliv. Prohlášení přichází jen několik dní poté, co ruský cenzurní úřad Roskomnadzor navrhl omezit přístup k sociálním sítím dětem mladším 14 let. Návrh předložil Výboru Státní dumy pro informační politiku. Počítá s povinným ověřováním věku, identifikací dětských uživatelů a omezením času, který mohou nezletilí na sociálních platformách trávit. Úřady opatření zdůvodňují snahou chránit děti před zakázaným obsahem a omezit šíření materiálů, které považují za škodlivé. Podle Valerije Čeretskichové, vedoucí oddělení masové komunikace Roskomnadzoru, má návrh posílit dohled nad obsahem zveřejňovaným na sociálních sítích…

Ministerstvo kultury Oty Klempíře (Motoristé) vzalo peníze protivládní neziskovce, která školí žáky o hrozbách “krajní pravice”, dezinformacích, lidských právech či ekologii, s Milionem chvilek pro demokracii svolává demonstrace na podporu Ukrajiny a stojí za oslavami 17. listopadu na Národní třídě. ParlamentníListy.cz nyní zjistily, že penězovod kromě Klempíře utnul i Babišův Úřad vlády. Peníze ale stále proudí z resortu Roberta Plagy (ANO).

Podíváte-li se na přehled vyznamenaných osobností k 28. říjnu, nápadně působí jedna věc. Zvláště ve srovnání s minulými roky. Hned nahoře, mezi laureáty Řádu Bílého lva občanské skupiny, narazíte na jména Věra Čáslavská, Helena Illnerová, Miloš Forman a Iva Janžurová. Legenda světového sportu i odporu proti sovětské okupaci, přední česká vědkyně, světoznámý filmový režisér a skvělá i oblíbená herečka.

Jak vnímají větrné elektrárny lidé v Německu, Rakousku, či ve Švédsku? Nejen o tom mluví v rozhovoru Katka Bodláková, členka občanských iniciativ, které bojují proti větrným elektrárnám. „V roce 2025 jsme vyvezli o 7,4 TWh elektřiny více, než dovezli. Bez každého větrníku zítra nezhasneme,“ vysvětluje a vzkazuje: „Nedělejme z českých lidí pokusné králíky.“ Dostala se i k jaderným a solárním elektrárnám.

Ceny nafty se i přes zastropování marží blíží padesáti korunám za litr. Ačkoliv u osobních aut drahá paliva přechodně výrazně zvýšila prodeje elektroaut, v nákladní dopravě se zatím s přechodem od dieselu k alternativním variantám příliš nepočítá. Ani zvýšení paliv o desetikoruny na litr totiž není schopné ekonomicky kompenzovat vyšší náklady a náročnost logistického plánování, které jsou s bateriovými tahači spojené.

Google zveřejnil výsledky za třetí čtvrtletí letošního roku. Konsolidované tržby vzrostly o 25 % na 127,6 miliardy dolarů, což je třináctý po sobě jdoucí kvartál s dvojciferným meziročním růstem.

Microsoft zveřejnil výsledky 28. října. Tržby dosáhly 92,3 miliardy dolarů a meziročně vzrostly o 19 %. Provozní zisk stoupl o 21 % na 45,9 miliardy dolarů a čistý zisk (GAAP) se zvýšil o 32 % na 36,6 miliardy dolarů.

Výstava Beránek, Načeradský, Novák, Ouhel v pražské Galerii Portheimka připomíná čtyři výrazné osobnosti českého výtvarného umění, které spojovala tvůrčí nezávislost a členství ve skupině 12/15 Pozdě, ale přece. Všichni čtyři již odešli a jejich společná výstava tak získává zvláštní naléhavost. Především je ale oslavou umělecké originality, která se nedala vtěsnat do žádného jednotného programu ani stylu. Někdy se stane, že člověk vstoupí do galerie a během několika minut pochopí, že se ocitl na skutečně výjimečné výstavě. Přesně takový zážitek nabízí současná expozice v pražské galerii Portheimka na Smíchově. Představuje čtyři umělce, jejichž tvorba patří k tomu nejzajímavějšímu, co v českém výtvarném umění vznikalo od šedesátých let minulého století. Jiří Beránek, Jiří Načeradský, Vladimír Novák a Ivan Ouhel byli výraznými individualitami. Tito představitelé generace výtvarníků, kteří nastupovali na scénu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, se nikdy nesnažili podobat jeden druhému. Přesto je spojovala nejen generační zkušenost, ale také přesvědčení, že umění musí zůstat svobodným prostorem lidské představivosti. Dnes už žádný z nich nežije. Načeradský zemřel v roce 2014, Beránek a Ouhel v roce 2021 a Novák před dvěma lety, v roce 2024. Jejich společná prezentace proto působí také jako připomínka právě uzavřené kapitoly českého umění. Nejde však o žádné pietní ohlížení. Naopak. Obrazy a sochy těchto autorů překvapují svou energií, naléhavostí a neobyčejnou svěžestí. Čtyři osobnosti, čtyři různé světy Právě rozdílnost umělců je jednou z největších předností výstavy. Návštěvník může sledovat čtyři zcela svébytné způsoby uměleckého myšlení, které se vzájemně doplňují, ale nesplývají. Jiří Načeradský (1939–2014) patřil k nejvýraznějším představitelům…

Rapper a básník. Bez přemíry vulgarit a jiných na první signální útočících berliček dokáže vyprávět příběh syrově tak jako nikdo jiný. To je Kato, civilním jménem Adam Svatoš, legenda hiphopové kultury v Čechách. Na pódiu se z nesmělého muže stává tím, kdo ovládne prostor. Je si toho vědom, stejně jako svého vlivu na mladší generace.

Hackeři se dostali do softwaru na regulaci teploty v chladničkách potravinových řetězců a nastavili teplotu až na +50 °C.

V roce 1929 poprvé knižně vyšlo knižně Povídání o pejskovi a kočičce. FinTag: "Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen".

Praha - Brankář ostravských fotbalistů Viktor Budinský připustil, že při výhře 2:0 na Spartě v osmifinále domácího poháru odchytal asi životní zápas. Třiatřicetiletý slovenský gólman předvedl několik...

Praha - Brankář ostravských fotbalistů Viktor Budinský připustil, že při výhře 2:0 na Spartě v osmifinále domácího poháru odchytal asi životní zápas. Třiatřicetiletý slovenský gólman předvedl několik...

Praha - Basketbalistky ZVVZ USK Praha porazily ve 3. kole Evropské ligy doma Emlak Konut 80:65 a udržely si v tomto ročníku neporazitelnost. Po třetí výhře si rovněž upevnily se šesti body vedení ve skupině...